U továrny.

František Cajthaml-Liberté

U továrny.
Píštala vykřikla, umlkly stroje, dozorci schovali nadávky svoje. Zřízenec otevřel tovární vrata, (z ulice utekla hned gigrlata). 4 Ze vrat vycházejí bledé postavy, jež matný krok mají a svislé hlavy. A to že jsou lidé v kulturní době, ta těla schýlená, napolo v hrobě? Kam jste se poděly kvetoucí tváře těch lidí, před lety tak vzrostlých jaře? V klopotné únavě prchly na věky, ztracené jak potok ve proudu řeky. Za zdraví ztracené nyní je hlídá bič, děla, vězení – a věrná Bída.