Pátek.

František Cajthaml-Liberté

Pátek.
Za přesvědčení dokonal v pátek trapně na kříži 23 ten, který lásku a rovnost sil v paláci i chýši. A slovo jeho šířilo až po naše se doby: ve ústech mezi boháči, ve skutcích mezi roby. Však ti, již v rukou drželi otěží nad chudáky, že lásku nejenom v ústech, leč v srdcích mají taky, chtěli těm robům ukázat; tož za lásky své svátek posvětili den památný, v němž Mistr skonal – pátek, kdy almužna se sype jim do chudých svadlé ruky, aby ve stáří neznali hladu krutého muky. Dnes zrovna pátek nastal zas a první den v měsíci. Hle! Co to tamo valí se a vzdychá po ulici? Snad lidského pokolení má hnus to být a špína, jež o berlích belhá slepá? Jaká těch lidí vina? „Aj, to na městský úřad jdou dnes práce veteráni, třemi zlatými na měsíc budou obdarováni“.obdarováni.“ Dav přešel. Ale ještě vzduch žalem jeho se třese... Jakou žalobu na lidskou společnost k právu nese. 24 Později ulicí šli též ještě jiní pensisti. Těm bříška činí obtíže, nos červeně se blýští. A lásce, lásce moderní, té nezardí se líce, dává-li práci v stáří měď a lenosti tisíce!