Karneval.
V sále světla září,
v kole šum a ples,
z rozpálených tváří
sálá rozkoš dnes:
to páni měšťáci
těla svá trmácí
ve taneční práci –
div mnohý nekles’.
Karneval přikvapil
rozpustilý zas,
aby se dost napil
pílí každý v ráz
z plné jeho číše,
z které rozkoš dýše
do závratné výše,
oblažujíc čas.
Nevěstek a hejsků
je tam celý řad
7
(že i jejich pejsků
nevěříte snad),
v obličeji masku,
vyznávají lásku
bez všeho závazku
za noc mnohokrát.
Jen se bavte, páni,
bez ostychu dál,
vždyť na to v strádání
dělník vydělal.
Nechť se nechá týrat,
bezcitně vydírat,
předčasně umírat –
že? – Bavte se dál!