RUKA.

RUKA.
Přeli jsme se. Zprvu položertem, potom tvrdohlavě do opravdy; ostrá slova padla, zlobný pohled. A když jsme se večer rozcházeli, podalas mi obřadně jen ruku – ale já jsem cítil, jak je vřelá, kterak pálí skrze rukavičku. Chladný vítr bil do holých stromů, šel jsem domů, myslil na tu hádku, horký dotek ruky tvé mě pálil. Usnul jsem až dávno po půlnoci. V snu jsem cítil, jak se na mě klade vřelá, ohromná a těžká ruka. Přikryla mě, ležela tak tvrdě, pálila mě nevýslovným žárem. A v tom snu mi hořce líto bylo, že jsem řek ti zlobně to a ono – Dítě zlaté, když jsem potom procit, slavně přísahal jsem při tvých očích, že ti pohladím tu tvoji ruku, že ji odprosím a pevně slíbím, že ji vícekrát už nerozpálím – klidně spát chci, sny mít netížící a už docela ne o té ruce. 75