IMPROVISACE.

Adolf Bohuslav Dostal

IMPROVISACE. Slečně Otilii Dvořákové.
Taťano bílá, Taťano snivá, srdce mé zpívá: Tichá dálka, zamlžená, odkud píseň harfy sténá, duše tvá se do ní dívá, Taťano snivá. Tiše, tiše slyšíš zníti neviděných zvonů bití mysteriem touhy spilá, Taťano bílá. [20] Ještě se tvá ruka spíná při vzpomínce Oněgina, pro sen štěstí, jenž v ní stlívá, Taťano snivá....snivá... Bolestnou píseň o marné touze srdce mé zpívá. 21