PODZIMNÍ MELODIE.

Adolf Bohuslav Dostal

PODZIMNÍ MELODIE.
Rozpusť dlouhý vlas svůj hnědý, je to dnes už naposledy, na konec jsme došli též, listí svadlé spadne zítra, v mlhavá a chladná jitra ty už nepřijdeš. Nech svou hlavu na mém klíně, zavři oči těžce, líně, blíž se přiviň na mou hruď. Ještě okamžik nám zbývá – smutek tklivou píseň zpívá, tiše, tiše buď. [44] Bylo slunce, květy plály, v písních jsme tu usínali, dnes je tady pusto již, listí svadlé spadne zítra. V mlhavá a smutná jitra ty se nevrátíš. 45