V KVĚTNOVÉM RÁNU.

Adolf Bohuslav Dostal

V KVĚTNOVÉM RÁNU. F. X. Svobodovi.
Slunce vycházelo, nad krajem se chvělo, kudy v tichých polích sám jsem zvolna šel, místy na mezi se květy zabělelo, v pavučinách v trávě rosy třpyt se skvěl. Páry lehounké se třásly nad lukami, v tichu nesmírném se země modlila, jaro probuzené znělo vzpomínkami, a má hruď se jimi všecka zalila. [34] Zabouřilo mládí v krvi mojí náhle, píseň radostná mi v duši plakala, rozepjal jsem náruč v touze neobsáhlé po ženě, jež na mne v dáli čekala. Rozeběhl jsem se, všecko hřálo ve mně, mladost má to ráno pila jásavě, zvonilo to ve mně, voněla mi země, slunce vycházelo v rudé záplavě. 35
Básně v knize Touha:
  1. V měkkém a nadšeném, tichém snu básníka
  2. KDYŽ JSME SPOLU ČETLI:
  3. Ve květu, ve květu od jara ku létu
  4. MELANCHOLIE VEČERA.
  5. Ať přijde temno v budoucnu kdysi
  6. V ta místa, kde jsem líbal tebe
  7. STARÁ POHÁDKA.
  8. IMPROVISACE.
  9. Cítíš to stesknutí v mlhavém odpůldni,
  10. Ty ke mně nevejdeš, až tvoje jaro vzplane,
  11. PECCAVI.
  12. MELODIE SMUTKU.
  13. UKOLÉBAVKA.
  14. IMPROMPTU.
  15. Víš, to bude jaro, plné vůně bude,
  16. V KVĚTNOVÉM RÁNU.
  17. ROMANCE.
  18. PÍSEŇ V LETNÍ NOCI.
  19. PÍSEŇ.
  20. NOCTURNO.
  21. MOTIV EROTICKÝ.
  22. PODZIMNÍ MELODIE.
  23. Jsem už touhou všecek mdlý
  24. Vím, je to marné! Ještě se nerozednilo,
  25. MOTIV VÁŠNIVÝ.