báseň bez názvu

M. Brodský Vítězslav J. Hálek Adolf Heyduk V. Lánský Rudolf Mayer Jan Neruda Anna Sázavská Žofie Karolína Světlá Josef Barák J. E. Miletinský Božena Němcová Jan Palacký K. S.

Opustil’s ty naše širé kraje, aby’s v jiných světech vyhledával svatý ohlas velké lásky své; hrdě opustil’s ten kraj, kde laje hrubý hlas Tvé snahy zažehnával, nerozumě tónům lásky Tvé. Vyhnalo Tě od nás lůzy proklínání, dalekáť je, mistře, cesta Tvá – a marné naše za Tebou volání! – [V] Odešel’s a světu nevděčnému outrpně jsi z ňader oklamaných almužnu předhodil lásky své, Máj jsi zapěl kraji nešťastnému, a on do svých ňader zažehnaných přijal kypré símě lásky Tvé. Jasně zkvétá velebné Tvé požehnání, dalekáť je ale cesta Tvá – nám nevrátíš se víc, marné volání! – [VI] Kouzelná však, májem zkvětlá touha ta v nás požehnané boly budí, jichžto synem bujný, zpěvný čin; a v té touze láska plane pouhá, která nás v ty bájné dálky pudí, kamž Ty, muzy nejvěrnější syn, celé sbory vedeš, – a nás popohání velebná i dálná cesta Tvá – zdaž marné naše za Tebou volání?... [VII] M. Brodský.