Tak klidně, dítě, spíš...

Jan Calvi Irma Geisslová František Chalupa Václav Alois Jung Josef Kalus Antonín Koukl František Věnceslav Kvapil Karel Lenský Otakar Prokoš Gustav Smolík František Stupecký Alois Škampa Antonín Šnajdauf Antonín Trnavský František Ulrich Emanuel Zítek Ladislav Zvaljevský

Tak klidněklidně, dítědítě, spíš...
Tak klidněklidně, dítědítě, spíš v tom stínu lípy květné, jež v líce uklání ti list svůj zelený, s ní časem bílý květ ti na tvář tiše sletne, jak v lůno růže pad by motýl znavený; V proud vlasu rusého pel zlatý zvonek střásá a jemnou travou chví tvůj, drahá, teplý dech, kol ruky úběle se chudá vine řasa a hebký nesměle ji podestýlá mech; A lípa v šepotu se sklání nad tvým čelem, jak čarovné by sny houpala na větvích, já v obličeji zřím ti jemně uzardělém v snu blahém kouzelný a utajený smích. A teď již v čelo zřím, jak ve růžovém vznětu teď nach již ulétá v tu jemnou tvoji skráň, 54 hle, úsměv sedá již si kolem malých retů – ó jenom okamžik tě bůh tak ještě chraň! Ó jaký úsměv to! to tichých hvězd je třpyt, to azur čistý je, kde duha oblouk vzpnula! a já již v píseň chtěl tu krásu zachytit – tys procitnula. 55 Alois Škampa.