Noc.

Jan Calvi Irma Geisslová František Chalupa Václav Alois Jung Josef Kalus Antonín Koukl František Věnceslav Kvapil Karel Lenský Otakar Prokoš Gustav Smolík František Stupecký Alois Škampa Antonín Šnajdauf Antonín Trnavský František Ulrich Emanuel Zítek Ladislav Zvaljevský

Noc.
Noc vábná, teplounká jak dívčí obejmutí! Sto tisíc hvězdiček pláň nebes pokrývá; vše kolem ztichlo již, strom každý bez pohnutí, jen ob čas procitna mdlou hlavou zakývá a sype květů dešť – a usne. – Pod perutí pak bůžka Morfea zem celá spočívá. Jen v dálce u řeky, kdes v šerém olšin taji své písně slavíci v báj noci klokotají. Jak vše to velebno! Co něhy neobsáhléneobsáhlé, ó noci, družko má, v tvém dřímá náručí! Co božství zjevuje, kam touží srdce sprahlé, co řídí čápů let, nás písním naučí, co nitrem ozve se jak z dálky zvuky táhlé, co sny mé vyzlatí, v tlum vášní zahučí: to vše, ó mistryně, vše plynouc pod tvou ruku se pojí v akkordy a jásá ve souzvuku! A souzvuk v srdci mém! ŽalŽal, co mým zmítal citem, když tužeb ruiny řad množily mých ztrát, bol zašlou pro mladost, kdy vlásků aksamitem v líc dívku zulíbav, já blah jsem mohl hrát, 50 trud, ve tmách všednosti kdy za naděje kmitem jsem, bloudiv, zoufal si, žil, zmíral nastokrát – vše skolébá tvůj dech, tvé kouzlo spojí k smíru a duch můj očistěn plá hvězdou ve všemíru! A já zář nadšení, ó báji nevystihlá, pramáti přírodo, v tvou metám prohlubeň! Zřím, jak tmy roztály, jak bludů tma se zdvihla, zřím budoucnosti svit, snah nových vzrůstat peň, zřímzřím, ve škebli jak snů se perla činů mihla, v tvé řízy záhybech svých příštích písní žeň, jež na mne usednou,usednou jak květy na keř hlohu – zřím, lásce jak učíš mne k sobě, k lidstvu, k bohu! 51 Fr. Stupecký.

Básně v knize Máj: