BENEŠ HERMANOV.
Aj ty slunce, aj slunéčko,
tyli jsi žalostivo!
čemu ty svítíš na nás
na bídné lidi.
Kde jest kníže, kde lid branný?
7
kotie daleko zaiel
kto ny wrahô uitrze
sira wlastice
dluhim tahem niemci tahu
asu niemci sasici
otzhorsielskich drsiewnich hor
wnase kraiini
Daite nebozatka daite
strsiebro zlato zbozice
paki wam wizehaiu
duori chizice
awsiecko nam uizehach
strsiebro zlato pobrachu
houiedce otehnachu
dale ktroskam idu
netuzte kmetie netuzte
iuz uam trauiczka wstaua
tako dluho stupana
cuzim kopitem
vite uence zpolskich kuetow
sueu ui~pstiteliu
oseniesie zelena
~pmieniesie wsie
8
k Otě daleko zajel,
kdo nás vrahům vytrhne,
osiřelá vlast!
Dlouhým tahem Němci táhnou
a jsou Němci Sasíci;
od zhořelských dřevných hor
v naše krajiny.
Dejte nebožátka, dejte
stříbro, zlato zbožice,
a pak vám vypálejí
dvory, chalupy.
A všecko nám vypálili,
stříbro, zlato pobrali,
hovada odehnali;
dále k Troskám jdou.
Netužte kmeti netužte
již vám travička vstává,
tako dlouho stupaná
cizím kopytem.
Vijte věnce z polních květů
svému vyprostiteli;
osení se zelená,
promění se vše.
9
Ruciesie ~pmienise
aita Benes hermanow
tamo lud w hromadu zue
~ptiw sasikom
shluciechusie kmetsti lude
w lese podhrubu skalu
wsiak zaoruzie ime cep
~ptiuo w̃hom
benes benes wprsiedu iede
zaniem wes lud drazliui
pomstu pomstu uola wsiem
sasom pleniucim
Aita hnieui vchuatichu
krutostiu obe st̃nie
wzbursichu sie wutrobach
rozezlenich muz
rozohnichu zraki ieiu
~ptiw sobie st̃siuo
wztanu kiji nad kie
kopie nad kopie
srazistie tu obie stranie
iakzbi les wlessie ualil
iak blesk hroma ponebi
10
Rychle se vše proměnilo,
aj tu Beneš Hermanov
tamo lid v hromadu zve
proti Sasíkům.
Shlukli se tu sedlští lidé
v lese pod Hrubou Skalou,
každý za zbrani jal cep
proti svým vrahům.
Beneš, Beneš v předu jede!
za ním ves lid drážlivý,
pomstu, pomstu volá všem
Sasům plenícím.
Aj tu hněvy uchvátili
krutostí obě strany,
vzbouřili se v vnitřnostech
rozezlených mužů.
Rozohnili oči jejich
proti sobě strašlivě:
vstanou kyje nad kyje,
kopí nad kopí.
Srazily tu obě strany,
jakžby les v les se valil,
jak blesk hromu po nebi,
11
tako blesk meciew
wzezuucie skrsiek hrozonosni
poplasi ues zuers leski
wsie nebeska letadla
az potrsieti wrch
rozlehasie pouvalech
otskalnatich hor
turaz kiew tu meciew
iak kot uetchich drsiew
tako stasta obie stranie
~ptiw sobie bezhnutia
nazasazenu patu
napewnu litku
Obratisie benes wzhoru
kinu meciê nap̃uo
tamosie sila hrnu
kinu naleuo
iwleuo bursise sila
otzad naskalnati lom
izloma wsie kamenie
naniemce wrhu
ide potka schluma wrowniu
ibi niemcem vpieti
12
tako blesk mečů.
Zezvučel křik hrozonosný
poplašil vši zvěř lesní,
všecko nebeské ptactvo
až po třetí vrch.
Rozléhá se po udolích
od skalnatých hor,
tu ráz kyjů, tu mečů,
jak kot starých dřev.
Takto stály obě strany
proti sobě bez hnutí
na zasazených patách,
na pevných lejtkách.
Obrátil se Beneš vzhůru,
kynul mečem na pravo,
tam se síla hrnula,
kynul na levo
i v levo bouřila síla;
od zad na skalnatý lom
a z lomu vše kamení
na Němce vrhou.
I jde půtka s chlumu v rovni,
bylo Němcům upěti,
13
ibi niemcem prnuti
ipobitie iim.
Pocinasie ouelikich boiech krsiestan
statari.
Zuiestuiu uam pouiest ueleslaunu
ouelikich potkach lutich boiech
nastoite i ues suoi vm zbieraite
nastoite inadiwno wam sluchu
Ve wlasti kdie Olomuc wewodi
iesti tamo hora neuisoka
neuisoka hostainow iei imie
mati bozia diui tamo tuorsi
Dluho wlasti nasie wmirsie biechu
dluho obih mezi ludê ktuese
neotwzchoda wzemiech bursia wstase
wstase dcersiedle taterska chama
iuz krsiestenstilude ~pkamenie
~pperli i ~pzlato zabili
Lepa kublaiewna iako luna
uslise ze wlasti nazachodie
wsichze wlastech luda mnoo ziue
otp̃uisie poznat nrauow cuziech
14
bylo Němcům prchnouti –
i pobití jim.