JELEN.
Běhával jelen po horách,
po vlasti poskakoval,
po horách, po dolinách
krásné parohy nosil;
krásnýma parohoma
hustý les prorážel;
po lese skákával
hbitými nohami.
Aj tu jinoch po horách chodíval,
dolinami chodíval v líté boje,
hrdou zbraň na sobě nosíval;
zbraní mocnou rozrážel vrahům shluky.
Není již jinocha v horách,
111
podskoci nâ zdie lstiuo luti w̃h
zamiesi zraki zlobu zapolena
uderi tieznim mlatê uprsi
zewzniechu mutno zalostiui lesi
wirazi ziunose dusu dusicu
sie uiletie pieknim tahlim hrdlê
zhrrdla krasnima rtoma
aitu leze tepla krew
zadusicu tecie zaotlelu
sira zemie wrsielu krew piie
ibi wkazdiei dieuie pozalnim srdece
leze iunose wchladnei zemi
naiunosi roste dubec dub
rozkladasie wsuki sirs isirs
chazieua ielen skrasnima rohoma
skacie nanoziciech ruciech wzhoru
wlistie piena tahle hrrdlo
sletaiusie tlupi bistrich krahuicew
zeusia lesa siemo nasien dub
pokrakuiu nadubie wsici
pade iunose zlobu wrahu
iunose plakachu wsie dieui
112
podskočil naň zde lstivě lítý vrah;
zaměšil zraky zlobou zapálené,
udeřil těžkým mlatem v prsy,
zevzněli smutně žalostiví lesi.
Vyrazil z jinocha duši, dušičku,
ta vyletí pěkným táhlým hrdlem,
z hrdla krásnýma rtoma!
Aj tu leží, teplá krev
za dušičkou teče, za odletlou;
sirá země vřelou krev pije.
Bylo v každé dívce po žalném srdéčku.
Leží jinoch v chladné zemi,
na jinocha roste dubec – dub,
rozkládá se v suky šíř i šíř;
chodívá jelen s krásnýma rohoma,
skáče na nožičkách rychlých, vzhůru
v listí píná táhlé hrdlo.
Slétají se hejna bystrých krahujců,
ze všeho lesa sem na ten dub;
pokrakují na dubě všickni:
„Padl jinoch zlobou vraha.”
Jinocha plakaly vše dívky.
113
Achti roze krasna roze
ceeˇ siranie rozkwetla
rozkuetausi pomrzla
pomrzawsi usuiedla
usuiedewsi opadla
wecier siediech dluhosiediech
dokuropienie sediech.
nic dozdati nemozech
wsie drsiezhi luczki sezech
usnuch sniesemise uesnie
iakobi mnie nebosce
nap̃uei ruce sprsta
swleklsie zlati prstenek
smeklsie drahi kamenek
kamenek nenadiidech
zmilitkasie nedozdech
Wsirê poli dubecstoii
nadubci zezhulice
zakukase zaplakase
zenenie wezdi iaro
114