X.) O jak drahý poklad, Pane,

Václav Stach

X.)
O jak drahý poklad, Pane,
O jak drahý poklad, Pane,
Jest svědomí bez hříchu! Jen když to mám, se nestane, Bych se musel bát trestu: Srdce oplívá tichostí, Neleká se před zlou smrtí; Neb tys, Bože, můj přítel.
Že u tebe v lásce stojím, Jsa jistý tvé milosti, Protívníků se nebojím, Jsem živ v spokojenosti; Mysl má jen k tobě zhledá, Když mně pohrožuje bída, A těším se s tvou láskou. Jestli že jazyka zlého:zlého Mne uštípačnost tejrá, Přec mně nikdy srdce mého 20 Pokoj tim neubýrá; Já se jen hříchu varujivaruji, Sylně Boha důvěřuji, Že nevinost obhájí. Má mysl vždy s potěšením Nahlýží do věčnosti, Kteráž Božským zaslýbením Chuť mnemně dodává k cnosti; Tamť nám světle ukáže Pán, Od koho zde býl milován; Tam nábožný zvítězý. Dejž Bože, k mému spasení, Abych konal zákon tvůj, DejžDejž, bych měl dobré svědomí, Bez kteréhož nejsem tvůj; S tebou se Pane smířiti, Vždy se zlého varovati, Bůď má největší pilnost. Budu hlas svědomí mého, Jako hlas tvůj poslouchat, A napomínání jeho Ochotně vykonávat; Ukáželi mně nepravost, Ty otče, uděl mně milost Hned mou chybu napravit. Mám důvěrnost k pomocy tvé, Kterou sy mně zaslýbyl; Ach Bože! přispěj Duši mé, Bych svývolně nechybyl; Jen kdo jest srdce čistého, 21 Může skrze syna tvého Tebe mít za přítele. Jako: Veselte se o duše.