XIII.) Pojďme, naučme se znáti,

Václav Stach

XIII.)
PojdmePojďme, naučme se znáti, PojdmePojďme, naučme se znáti,
 Co sou pravý křesťané; Krysta věřit není dosti, A vzývat jmeno Páně; Ti, jenž cestou cnosti jdou, Víru majíce živou, Křesťanmi slout zasluhují, Dítky Boží se jmenují. Blahoslaven ponížený.ponížený, An své chyby poznává; Kdo pejše není oddaný, Když ho štěstí potkává; Bůh ho jistě povyšší, Jemu nebe náleží; Syli živ v poníženosti, Buh tě uctí ve věčnosti. BlahoslavenBlahoslaven, kdo hříchů svých S upřímností lituje, By nalezl milost, nových Bedlivě se varuje: Bůh mu chce odpustiti, Sýlu k dobrému dáti; On zde má pokoj na zemi, Od Krysta mu zaslýbený. BlahoslavenBlahoslaven, kdo jest tichý, 25 Kdo zlým zlé nezplacuje, K nepřátelům dobrotivý, Pomstu neusyluje: Kdo rozkaz lásky koná, Zlosti žádost přemahá; Toho jistě Bůh ochrání, A škůdce jeho pohaní. BlahoslavenBlahoslaven, kdo se snáží Být dobrým, a nábožným, Kdo miluje slovo Boží Chtěje být dokonalým: Kdo nic sylnějc nežádá, Než co cnosti rozmahá; Bůh žádost jeho ukojí, V něm pokoj s radostí spojí. BlahoslavenBlahoslaven, kdo nuzného Bídou pohnutý bývá; Jak může, těžkostem jeho Odlehčit vyhledává; Kdo bídného slyší hlas, A mu radí v dobrý čas; Bůh ho zase neoslyší, Než se nadá, jej potěší. BlahoslavenBlahoslaven, kdo chlypnosti Hledí srdce mít prázdné; Kdo zlých rozkoší mrzkosti Zdrženlivě vyvázne; Kdo tělesná lákání, Obojetná vábení Přemahá stále a věrně, Ten uzří tvář Boží věčně. 26 BlahoslavenBlahoslaven, kdo v pokoji A v svornosti přebývá; Kdo nepřátelstvu, rozbroji Příležitost nedává; Kdo bratřím chválý svornost, Když se bouří prchlá zlost; Kdo nenávist uhašuje, Požehnání zasluhuje. BlahoslavenBlahoslaven, kdo pro dobré Snášet musý soužení, A když se s nim potkává zlé, Svou povinost rád plní; Cnost jeho se nezmáří, Jí vidí oko Boží; Třebas jí zde svět nepoznal, Bůh jí slávu jíž vykázal. Tak Bože, křesťana vedeš Po šťastné cestě cnosti, Aby mohl zde, y tamtam, chčešchceš, Hojně se radovati; DejžDejž, bych byl poníženým, A když klesnuklesnu, kajícým; Bych spravedlnost miloval, A nepřátelům dobré přál. Dej mně dost příležitosti Nuznému pomahati; S mým blížním vždy ve svornosti, Bratrský živu býti; Tělo pomoz přemahat, Abych v chlipnost neupad; 27 Pomoz skrze syna tvého Pilným být skutku dobrého.
Básně v knize Písně křesťanské pro slabeckou osadu k veřejným a domácím službám Božím:
  1. I.) Otče náš dobrý Pane!
  2. II.) Pochválen budiž Pán Bůh náš,
  3. III.) Ach můj Bože! jak tak mnohá
  4. IV.) Křesťane! naše spasení
  5. V.) Pán Bůh jest mé outočiště,
  6. VI.) Bůh nás řídí, zachovává,
  7. VII.) Opět sme pospolu,
  8. VIII.) Kryste tys mé potěšení,
  9. IX.) Bože tys můj,
  10. X.) O jak drahý poklad, Pane,
  11. XI.) Pane, navěky tvá věrnost
  12. XII.) Co chce můj Bůh, y to já chcy,
  13. XIII.) Pojďme, naučme se znáti,
  14. XIV.) O Bože! já sem tvůj vlastní,
  15. XV.) Lesy, pole, a pahrbky,
  16. XVI.) Bože, otče milostivý
  17. XVII.) Cžastějc se modli křesťané,
  18. XVIII.) Nestěžůj sobě srdce mé,
  19. XIX.) Já sem křesťan! to jest má
  20. XX.) Smrt nás přivádí k životu,
  21. XXI.) Proč se mám lekati?
  22. XXII.) Hříšník se tobě, Bože,
  23. XXIII.) Sláva buď Bohu otcy,
  24. XXIV.) Věřme, co Bůh vyjevil
  25. XXV.) Přijmi, Bože, tu oběť
  26. XXVI.) Veselte se, o duše,
  27. XXVII.) Bože! tobě vzdáváme
  28. XXVIII.) Smilůj se, Bože, nademnou,
  29. XXIX.) Sláva budiž Bohu otcy
  30. XXX.) Věřím v Boha jediného,
  31. XXXI.) Duše chceš být potěšená,
  32. XXXII.) Posylni mne můj Ježíši
  33. XXXIII.) Před tebou se zde koříme,
  34. XXXIV.) Buď Bohu sláva samému,
  35. XXXV.) Což jest platno, že křesťan sem,
  36. XXXVI.) O člověče patř na Krysta,
  37. XXXVII.) Klaníme se tobě Spasyteli,