Otče náš!

Karel Alois Vinařický

Otče náš!
Dítě klečí, ruce zpíná: Za nim v bílém jasném kroji Anděl stojí. Dítě modlitbu počíná: „Bože, Otče náš, Jenž na nebi obýváš, Budiž pochváleno Svaté Tvoje jméno Ve Tvém království! Jako svatí na nebi S anděly Tě velebí, I má duše Tebe ctí. Poslušna chce býti tvé Vůle přesvaté! Dej, co lidem třeba, Vezdejšího chleba! Odpusť, jestli pochybíme, I my také těm, Kdož nám činí protivenstvíprotivenství, Z lásky k Tobě odpustíme. Pomoz nám v nebezpečenství! Hříchu zlého zbaveni Dejž ať dobrým andělem 8 Do nebe jsme vedeni! Amen, staň se vůle Tvá!“ „„Amen!““ anděl zašeptá, A modlitby slova hned V růžový promění květ. Anděl růže svije u věnec A dovitý růženec Nesa Bohu k oběti Do nebe s ním odletí. 9