Hmat.

Karel Alois Vinařický

Hmat.
Ohmatáním a tknutím, Makáním a stisknutím Rozeznáme po tmě také Věci mnohé nejednaké. Kruh okrouhlý, hřeb je hranatý, Válec oblý, míč jest kulatý; Hladké mýdlo, led i sklo: Drsnaté je struhadlo. Tvrdý kámen, měkký chléb, Tuhá mast a řídký lep. Zaječí srst jemná, hebká, Písek sypký, hlína lepká. Ostrou kosou sekáč seče, Břidké bývá ostří meče; Břitvou holívá se muž: Špatně řeže tupý nůž. Trn bode, píchá, pérko čimrá, Pod nosem lehtá, čmýrá, šimrá. 34 V podzimku voda studí, V zimě ubozí chudí! Zebou ruce, nohy jich, Mrzneli a padá sníh. Sklep i v létě bývá studený, Teplejší jest pokoj topený. Oheň pálí, slunce hřeje, Voda horká páru zeje. V létě sucho a vedro bývá, Vítr příjemně chladívá. Mokrou louku, vlhkou zeď Nějak vysušiti hleď!