Hnutí.

Karel Alois Vinařický

Hnutí.
Cožkoli živo jest, hýbe se samo, Podlé libosti semo i tamo. V noci ležím, procitnuv se hnu, Z lože vstávám, kročím, jdu. Zpátky coufám, chodím ku předu. Někdy si na koni vyjedu. Procházím sese, časem svým K domovu se obracím. Mám-li na spěch, běžím, jechám, Bystře kráčím, chvátám, spěchám. Vyhýbám se, k zemi se shýbám, Hlavou kynu, rukou kývám, Z úcty se klaním, klobouk smekám; Než v lože lehnu, k modlení klekám. Kůň chodívá volným krokem, Kluše tryskem, cválá skokem. Hříbě skáče a se vzpíná, Těkati v poli pak počíná. 51 Kráva bziká, střečkuje, Tele na louce laškuje. V povětří lítá pták, Ve vodě plove, po zemi leze rak. Had se souvá a plazí, Zlostně se kroutí a hází; Hlemejždě se s tíží Po zemi plíží. 52