Síla živlů.

Karel Alois Vinařický

Síla živlů.
Někdy živel se živlem bojuje: Jindy přátelsky se spojuje. V zem se voda, teplo i vzduch vtírá: Kámen i hlína světlu se zavírá. Po vše časy oheň větru pomáhá: Voda plamen hasí, než se zmáhá. 49 Kapka kapku před sebou tlačí: Hnáti mlýn vody síla stačí. Potok teče, tiše plyne, Dokud rovinou se řine: Přes kamínek vlnka skočí, V hlubině vír se do kola točí. Řeka se přes úskalí Proudem vlní a valí; Lijavec hlínu s kopce hrne, Kamení v řečiště vrhá, Břehy a hráze trhá; Nad silou živlů člověk trne. Vítr je s vodou v sile stejný; Ženeť i lodě, žene i mlejny. Vichřice stromy kácí, Ohrady boří, lesy zvrací. Stlačený vítr má sílu větší, Střelba to z větrnice svědčí. Pára slabá se býti zdá, Stlačena jest ale přesilná; Sto vozů za sebou snadno táhne, Nic její silu nepřesáhne. 50 Paroloď v bouři přímo teče, Plachetní koráb za sebou vleče.