Čich.

Karel Alois Vinařický

Čich.
Člověk nosem čije, Chřípěmi vůni pije, Kterou růže vydychá. Ostřeji pes čenichá; Stopu pána svého větří A ji z daleka vyšetří. Hnije voda netekutá A zapáchá smrdutá. Nelibě páchne plesnivina, Smáhu vypouští spálenina. Mouka ve vlhku tuchne, Mrtvé tělo puchne, Výstrahu dává člověku čuch; Varuje ho jíti dále, Kde ho nenadále Nezdravý zaráží puch. Kdyby člověk neměl čichu, Uhořel by ve snu v tichu: Čich jej budí, z lože pudí; Dejm ho dusí, vstáti musí. 36