Hlasy lidské.

Karel Alois Vinařický

Hlasy lidské.
Nemluvně mlčí, ani nemuká, Pěstuje-li ho matčina ruka; Ledva špetne, pipne; Jazýček mu lípne; Churavé pláče a kvílí, Mrní, fňučí chvíli: Veselé však se zasměje, Když kohoutek zapěje; Zdravé rádo se chechtá, Jako hříbě se řechtá. Děcko žvatlá, švitoří; Muž rozpráví, hovoří. Holky si někdy zarepetí, Zaštěbetají, zaklevetí. Člověk mluví, zpěvák zpívá, Starší silnější hlas mívá, Kazatel vážně hlásá; 41 Pachole pléše a jásá. Veselý výská – smutný stýská. Neslušné jest lánílání, Křik a hulákání. Zlostný repce, bublá, Jako medvěd mumlá. Tajná řeč se po tichu šeptá; Opilý blabotá, žve a breptá; NevíNeví, co tlachá a bleptá. Ospalý na houni Chrápe a founí. Koho v boku píchá, Stůně, lká a vzdychá.
Básně v knize Druhá kytka básní, bajek, písní a hádanek:
  1. Slavík.
  2. Otče náš!
  3. Přání malých dítek rodičům.
  4. Ferdinand.
  5. Národní píseň Maličkých.
  6. Mladý dráteník.
  7. Houby.
  8. Sláva Boží.
  9. Včela a Čmel.*
  10. Veverka a Opice.
  11. Píseň letní.
  12. 1. Noh nemáme, předce v roku
  13. 2. Čtyry nohy, čtyry rohy mám:
  14. 3. Nemám domku: denně předc vycházím;
  15. 4. Bydlím po lesích a nejsem myslivec;
  16. 5. Stojí v poli hůlčička,
  17. 6. V kulovatém chlívě
  18. 7. Přišel k nám žebráček,
  19. 8. Já jsem hezký chlapíček,
  20. O pěti smyslech.
  21. Hmat.
  22. Chuť.
  23. Čich.
  24. Zrak.
  25. Světlo.
  26. Stín a tma.
  27. Barvy.
  28. Uchem, sluchem
  29. Hlasy lidské.
  30. Hlaholy zvířat.
  31. Zvuky hudební.
  32. Zvuky povětrné.
  33. Zvuky vodní.
  34. Zvuky kovů.
  35. Zvuky hmot.
  36. Síla.
  37. Tíže.
  38. Síla živlů.
  39. Hnutí.
  40. Kůň v poskoku.
  41. Dvoucepní.
  42. Třícepní.
  43. Čtyřcepní.
  44. Pěticepní.
  45. Šesticepní.
  46. Osmicepní.
  47. Dvanácticepní.
  48. Šumaři.
  49. Hra na koníčka.