Ekloga. II.

Jaroslav Vrchlický

Ekloga.
II.
Podepřen o kmen stříbrné břízy ze všech stran zpívat jsem slyšel: „Vstaň, země, vzbuď se, dej trochu mízy, kdo za to, Máj že už přišel. Modravou parou, jež stoupá z lesů, zkaž slunci vše naše přání; netřesk chce bujet na úbočí tesů, fijalka dýchat chce v pláni. Rozhal svá ňadra, do teplé hlíny dej si, dej vložiti zrní! a planých růží plničké klíny nasypej v hloží a trní! 32 Smaragdem rád by brouček se kmitnul, pták chce mít na peří duhy, se slunce jak by jisker dešť slítnul, motýl zas na křídlech pruhy!“ Podepřen o kmen stříbrné břízy tak zevšad zpívat jsem slyšel; přiznám sese, v duši ruch jarní mízy, pro píseň já jsem si přišel. K zemi však soucit hnul mnou až k pláči, když tyto slyšel jsem hlasy, vzal jsem jen svlačec, toliktolik, co stačí tvé zlaté proplésti vlasy. 33
Básně v knize Eklogy a písně:
  1. Tys ještě dobré, smavé dítě,
  2. Jarní větry.
  3. V alejích.
  4. Ekloga. I.
  5. První láska.
  6. Píseň.
  7. Cesta u lesa.
  8. Slavíci.
  9. Ekloga. II.
  10. Na křídlech větrů.
  11. Já v jihu slyšel zpívat ritornelly,
  12. Zas v květu stařičký květ jabloňový!
  13. Ten jasmínu dech tak je milý, sladký!
  14. Hle rudý kaštan v jednom ohni stojí!
  15. Co chce ten měsíc nad brázdami polí?
  16. Zas ritornell! Ty řekneš snad: jen hříčka!
  17. Já řek bych tobě: Zůstaň, dítě, na vždy!
  18. Hle, planý mák jak hoří divým nachem,
  19. Hloh kůrou svou mi kouzlí sladké báje,
  20. Proč ritornell si hraje stále s kvítím?
  21. Šla přes lávku – Co řeklo echo skále?
  22. Až přijdou růže, pěkně poprosí tě,
  23. Psal jsem ty verše – tu mi lampa zhasla –
  24. Burnsova svatba.
  25. Zda byla tady juž?
  26. Ekloga. III.
  27. Ó jen se dívej!
  28. V lese po dešti.
  29. Píseň.
  30. Ekloga. IV.
  31. Vždy a všade.
  32. Lesní motiv.
  33. Ekloga. V.
  34. Tak mám tebe plnou duši.
  35. Po přečtení listu, v němž mi vypravovala své sny.
  36. Ekloga. VI.
  37. Jak drahokam.
  38. Serenada.
  39. Ekloga. VII.
  40. Snět střemchy k mému sklonila se čelu,
  41. „Zas ritornelly?“ – divíš se, mé dítě!
  42. Mé čelo v trávě chladí vláha rosná
  43. Květ jahody bych s úbělem tvých lící,
  44. Nad ploty kvete střemcha, hlohem bělá
  45. Květ jabloně se rdí a růže plane,
  46. Co starosti a trudy? – přijdou samy!
  47. Ve trávě v chladu prosníti den parný
  48. Než zraje plod, dřív spadnout musí květy.
  49. Buk s břízou v objetí se k vodě klene...
  50. Ty dlouhé zimní večery! vždy sami
  51. Ten, „dítě mé“, jest konvalinkou v trávě,
  52. A každá chvíle bez tebe jest celý
  53. A kdo ten zázrak učinil, zda nebe,
  54. Jen vzpomínku!
  55. Jdou mračna přes hor vrcholy.
  56. Ekloga. VIII.
  57. Co se děje večer.
  58. Ukolébavka.
  59. Noc v lese.
  60. Ekloga. IX.
  61. Náhrada.
  62. Ekloga. X.
  63. Sloky.
  64. V dveřích parku.
  65. Hlas v krbu.
  66. Píseň.
  67. Pod obraz Danteho v předvečer svého sňatku.