Ekloga. VIII.

Jaroslav Vrchlický

Ekloga.
VIII.
Vidíš, kterak nad horami jitro svításvítá, a pod mezí slyšíš tlouci pěnici? Pojď, mám v srdci všecky písně Theokrita, duch můj luh jest v barvách duhy zářící. Co mi to zvoní u hlavy? Jakoby někdo pohodil cymbál do trávy. Pojď, my půjdem na pokraji lesa v stínu, svět se bude ve tvých očích zhlížeti, pojď se dívat, jak vzduch zlatý roven vínu, a co perel dala rosa poupěti. Jestli mu, drahá, závidíš, víc jich ti kapraď nahází v kadeřkadeř, nežli zvíš. 80 Či chceš hloub? chceš nahlédnouti, kterak v mechu, v listí rdí se, a jak zraje jahoda? Či se bojíš, že by přitom mohla v spěchu rty mé k tvojim přiblížiti náhoda? Tvář tvoje nachem plamená? Jahodu nech si, tvůj ret je sladší výměna! Či snad máme jíti spolu na jezero, jež pokrývá vodních růží tmavý list? nad vodou, kde hraje olšin a vrb šero a kde vážka ztápí křídel amethyst v krystalný palác pohádek? Vždyť jsi tam doma, vždyť ty jsi sestrou Najadek. Či máš radší pole žitná, rozvlněná, která znějí much a cvrčků ohlasem? po mezi jdeš v trávě ráda zamyšlená prsty svými pouštějíc klas za klasem? či snad chceš hledat v jeteli ty chvíle štěstí, jež se v tvých očích zaskvěly? 81 Pojď, juž slunce první záře padla v kraje, jeho paprsk je v tvé srdce zlatá nit, svěř mu krok svůj, povede tě v lásky ráje, kde ti mladost nektar štěstí podá pít. Co mi to zvoní u hlavy? Jakoby někdo pohodil cymbál do trávy. 82
Básně v knize Eklogy a písně:
  1. Tys ještě dobré, smavé dítě,
  2. Jarní větry.
  3. V alejích.
  4. Ekloga. I.
  5. První láska.
  6. Píseň.
  7. Cesta u lesa.
  8. Slavíci.
  9. Ekloga. II.
  10. Na křídlech větrů.
  11. Já v jihu slyšel zpívat ritornelly,
  12. Zas v květu stařičký květ jabloňový!
  13. Ten jasmínu dech tak je milý, sladký!
  14. Hle rudý kaštan v jednom ohni stojí!
  15. Co chce ten měsíc nad brázdami polí?
  16. Zas ritornell! Ty řekneš snad: jen hříčka!
  17. Já řek bych tobě: Zůstaň, dítě, na vždy!
  18. Hle, planý mák jak hoří divým nachem,
  19. Hloh kůrou svou mi kouzlí sladké báje,
  20. Proč ritornell si hraje stále s kvítím?
  21. Šla přes lávku – Co řeklo echo skále?
  22. Až přijdou růže, pěkně poprosí tě,
  23. Psal jsem ty verše – tu mi lampa zhasla –
  24. Burnsova svatba.
  25. Zda byla tady juž?
  26. Ekloga. III.
  27. Ó jen se dívej!
  28. V lese po dešti.
  29. Píseň.
  30. Ekloga. IV.
  31. Vždy a všade.
  32. Lesní motiv.
  33. Ekloga. V.
  34. Tak mám tebe plnou duši.
  35. Po přečtení listu, v němž mi vypravovala své sny.
  36. Ekloga. VI.
  37. Jak drahokam.
  38. Serenada.
  39. Ekloga. VII.
  40. Snět střemchy k mému sklonila se čelu,
  41. „Zas ritornelly?“ – divíš se, mé dítě!
  42. Mé čelo v trávě chladí vláha rosná
  43. Květ jahody bych s úbělem tvých lící,
  44. Nad ploty kvete střemcha, hlohem bělá
  45. Květ jabloně se rdí a růže plane,
  46. Co starosti a trudy? – přijdou samy!
  47. Ve trávě v chladu prosníti den parný
  48. Než zraje plod, dřív spadnout musí květy.
  49. Buk s břízou v objetí se k vodě klene...
  50. Ty dlouhé zimní večery! vždy sami
  51. Ten, „dítě mé“, jest konvalinkou v trávě,
  52. A každá chvíle bez tebe jest celý
  53. A kdo ten zázrak učinil, zda nebe,
  54. Jen vzpomínku!
  55. Jdou mračna přes hor vrcholy.
  56. Ekloga. VIII.
  57. Co se děje večer.
  58. Ukolébavka.
  59. Noc v lese.
  60. Ekloga. IX.
  61. Náhrada.
  62. Ekloga. X.
  63. Sloky.
  64. V dveřích parku.
  65. Hlas v krbu.
  66. Píseň.
  67. Pod obraz Danteho v předvečer svého sňatku.