SVĚTLA PLUJÍCÍ HLADINOU DUŠE
Je nás na tisíce
odrazů celé klenby hvězd,
plujeme svítíce.
Jsme světlem, hladinou,
jsme mírem na duši,
jsme chvílí blaženou.
Jsme klamnou náladou
o Všeho vyplnění,
o Všeho vysvětlení,
a nejsme, nejsme víc než klamavou
optickou hrou.
Je nás k nekonečnu,
perspektivy k Věčnu!
Všechno je úměrné,
blahem nekonečné,
krásou nekonečné,
hluboké, světelné,
kouzelně úsměvné –
dálky otevřené...
Hladinou tichou jako sen
plujeme snivým andantem,
kolébáme se tam a sem
krásy a blaha valčíkem –
29
a nikdo v snění závratném
nevidí, že jsme pouhým snem,
konstellac hvězdných odrazem....odrazem...
Plujeme tichou hladinou,
dálky tak jasné, krásné jsou,
plujeme čarou světelnou,
čarujem’ blahou náladou,
kolébáme se tam a sem...
30