V. VELIKÁ PANICHIDA.*)

František Ladislav Čelakovský

V.
VELIKÁ PANICHIDA.*)

Ne krupobitím, ani lijavcem Na šírém poli obilí polehlo, To zatopeno, to rozdrceno: – Ach! pode Moskvou, pode matičkou, Tam na rovinách, smutných dolinách Mnoho chrabrého vojska ruského, Mnoho vojinstva i francouzkého Ku syré zemi hlavou přilehlo, To rozbodáno, to rozkotáno ——— *) Podlé vyslovování obyčejného též panifida. Tak slove v řecké církvi památka zemřelým slavená. 20 Ostrými meči, hrotem bodáků, I přívalem-to kalených koulí.*) Vy velké matky věrní synové, Vy milé vlasti obhájcové, Dobrého cara zástupcové! My za tu lásku, za ochotnost, Za drahou obět vaších životův Vám slavili jsme panichidu, Jakou-to posud svět nevídal, A o jaké snad nikdý neslýchal. Nebylo u nás světla hojného, Nebylo dosti vosku jarého Pro to-li množství duší vaších; ——— *) Bitvu tuto krvavou svedl s Francouzi Kutuzov d. 7. září 1812 na řece Moskvě. Z obou stran více jak 120 tisíc ran z děl vypuštěných se počítalo, a málem 100 tisíc lidu dílem zabito, dílem poraněno bylo; z francouzké strany 43 polních vůdců padlo. Rusové však ustoupili; načež brzo, jak vůbec známo, zapálení a sežhnutí Moskvy nasledovalo. 21 A my postavili jedno světlo Do toho-liž chrámu božího, Jediné světlo – matičku Moskvu, Vám synům milým na usmíření, A vrahům naším na pokoření. 22