XVIII. SMRT MILÉ.

František Ladislav Čelakovský

XVIII.
SMRT MILÉ.

Ach dědino, dědinečko, Ty otcovská vísko! Jak jsi ty mne těšívala Mládence dobrého. V tobě bývaly radosti, V tobě večeřinky,*) V tobě dívčiny dušičky Jako růže kvetly; Jedna růže mezi všemi V květu nejpěknější, Jedna dívka mezi všemi Srdci nejmilejší. Ach dědino, dědinečko, Ty otcovská vísko! ——— *) Večeřinky = schůzky podobné naším přastvám, kde práce večerní se krátí zpěvem, žertem, povídkami a t. p. 49 Vody-liž tě zatopily, Matka bystrá řeka? Sněhy-liž tě zasypaly, Vánice zavály? Či jsi dokola zarostla Horami mračnými? – Tebe to jsou zatopily Slzy mládenecké; Tebe-to jsou zasypaly Veliké zámutky, A tys dokola zarostla Hořem a žalostmi. Vypadnula krásná růže Z hebounkého listí; Zapadnula krásná dívka V matku syrou zemi. Hoj, půjdu já v dálné strany, Kde nehřeje slunce, V tam ty odejdu krajiny, Kde nesuší větry. Dálná strana, krajinečka Má podivné síly; Všecky oči, smutná srdce V ní se ukojily. 50