XIX. VĚZEŇ.

František Ladislav Čelakovský

XIX.
VĚZEŇ.
Jakto na výtoku Donu tichého Do toho-li moře do Azovského Stojí v městě Azově vězení temné, U vězení tom leží dobrý bojovník, A jisté dobrý bojovník, kozák Donský, Druhdy slavný Ataman kruhu kozáckého.*) Není u mládce druha společníka, ——— *) HIavní národní sbory, jímž náležela všecka moc vlády a soudusoudu, nazívaly se vojskovými kruhy; nepochybně dle zevnitřního pohledu, v jakém se na radu sebraní jevili. Sněmy ty se děly na veřejném náměstí, kdežto Kozáci v skutku jsou činili kruh s odkrytou hlavou na znamení úcty k místu a činu v okruhu stojíce. Každý Kozák měl tuto hlas svobodný, a t. d. V. O vnutrennem sostojanii Donskich kozakov v koncě 16. stol. Sorevnovateľ prosv. 1824. n. 5. 51 A jsou u něho zlé společnice, Liché družky – na těle smrtné rány; Není u mládce druha, pomocníka, A jest jediného nasměšníka, Tož nasměšníka měsíce jasného. On-to oknem okrouhlým, mřežovaným Do vězení pohlíží s veselou tváří, Jakby se smál z mládence nešťastného, Z jeho těžké nehody a žalosti. I rozjařil se bojovník, kozák Donský, Krev se v něm mládenecká hněvem rozlila, On k jasnému měsíci takto mluví: Neslavno nešťastnému posmívati se, Nečestno z ubitého radovati se; Já kdybych byl jak jindy na tichém Donu, Ach, na tichém-to Donu, na mém korábu, A ty se mi ukázal na nočním nebi, I na vlnách těch, na hravém toku; Střelami kalenými tebe, měsíci, Zahnalbych já za mraky, za oblaky; Dlouhým bych tebe kopím z mého korábu Přirazil na samé dno Donu tichého, Bolestí by tvé líce potemnělo, Pomračilo se, jak nyní moje. A však nebude tobě, hrdý měsíci! 52 Z mojích to slzí radovati se, Z mé snad ty můžeš krve utěšiti se, Ranami záhubnými uplývající. – A on nešťastný mládec – kozák Donský, Druhdy slavný Ataman kruhu kozáckého, Rozerval, odtrhal všecky povazky, Odhalil-to, obnažil hluboké rány; Z ran krev horoucí odplývala, Odplynulo proudem i žití jeho, – Z bílého hrdla duše vyletěla. Pohasly hvězdy na nočním nebi, Měsíc do hustých ukryl se mraků, A mrakové se v déšť rozpustili, Pláčem svým syrou zemi porosili. 53
Básně v knize Ohlas písní ruských:
  1. I. BOHATÝR MUROMEC.
  2. II. ROZMLUVA NOČNÍ.
  3. III. ROMANTICKÁ LÁSKA.
  4. IV. ODCHOD A PŘÍCHOD.
  5. V. VELIKÁ PANICHIDA.*)
  6. VI. SMRT ALEKSANDRA.
  7. VII. OPUŠTĚNÁ.
  8. VIII. MLÁDEC KONĚ POCHVALUJE.
  9. IX. DOVTIPNÝ MILÝ.
  10. X. DÍVČININO PLESÁNÍ.
  11. XI. DVĚ SLOVÍČKA.
  12. XII. JAK SE ZACHOVATI.
  13. XIII. VYZNÁNÍ.
  14. XIV. ODŠEDIVĚLÝ.
  15. XV. UDOBŘENÍ.
  16. XVI. LÁSKA NAD BOHATSTVÍ.
  17. XVII. PÍSEŇ DĚTSKÁ.
  18. XVIII. SMRT MILÉ.
  19. XIX. VĚZEŇ.
  20. XX. VYSLECHY.
  21. XXI. SVATEBNÍ.
  22. XXII. VELIKÝ PTAČÍ TRH.
  23. XXIII. ODPLATA.*)
  24. XXIV. ČURILA PLENKOVIČ.
  25. XXV. ILJA VOLŽANÍN.