XVI. LÁSKA NAD BOHATSTVÍ.

František Ladislav Čelakovský

XVI.
LÁSKA NAD BOHATSTVÍ.

Já večer s mojím milým se viděla, A já s ním se po dolině vodila. Mluvili jsme dvě slovíčka radostné, Radostné dvě slovíčka, tři žalostné. A já s drahým do půlnoci seděla, V oči mému rozmilému hleděla. Oh, vy oči, jasné oči milého, Co já musím pro vás oči snášeti! Kdo nás viděl? – Světlý měsíc v oblacích; Kdo nás slyšel? – Ticho noční slyšelo. 46 Předce ráno matička to věděla, Co jsem večer s milým druhem mluvila, Bila, lála a se mnou se vadila. Oh, matičko, nevaďte se, nelajte! Nechtějte mne nemilému chovati, A raděj mne za milého provdati. Vy-li snad jste milovala bez lásky, S otcem naším bez srdce věk trávila? Milejší-li, dceru míti bohatou, A bohatou v syrou zemi skládati, Nežli šťastnou po celý věk vídati? 47