CESTA
Až vykouří se divný žití sen,
k snu jasnějšímu budeš probuzen.
Nad moře věčna vzejdeš v zářný van
jak náhle okřídlený ostrovan.
Tam budeš s duchovými triliony
žít, vířit, hárat ve světelné zony.
A lépe vzbuzen, přejdeš v onu říš,
kde velduchové proletují tiš,
jimž místo srdcí hoří oheň-kříž.
A vzbouzen víc a více, projdeš kraje,
kde slávou hýří edeny a ráje.
Vždy vyšší, vyšší hrůza rozkvetlá,
až tam, kde mocné trysky prasvětla
v tvar kmenů nesmírných se vybíjí
a zmaten v tomto hvozdu pinií
je slinným pouze motýlkem i eon,
jen můrkou řítící se v empyreon.
I tam, kde vesmír stříbrného žáru
vysoké duchy zbaví všeho tvaru.
23
Až zcela vzbuzen staješ jako sníh
v tu propast blesků oslepujících,
v sen prasnu, který pravou pravdou jest,
v šílený Boha alkahest.
24