JDEŠ-LI...

František Emanuel Zelenka

JDEŠ-LI...
V zeleném olšoví bloudím ..bloudím... Nad hlavou v korunách stromů dívá se pohádka léta, vznešená pohádka léta zvonivých tonů. Louka voní travou, potok pod nohou mojí s břehy se líbá a laškovně šplouná. A slunce se dívá v koruny olší, a slunce zlatí listy svým zlatem, a slunce s otázkou hladí mé tváře. – Celá příroda hýří krásou, zpívá a vznešenosť hlásá a do mojimojí duše vznícené rozsévá touhy. – Vystoupím na stráň, usednu do vonné trávy, v níž plazí se stín mladé břízy. – 16 Přede mnou ořeší spletené s mladistvým smrčím, pod strání olše, uprostřed potok. – Usednu do vonné trávy a toužebně budu se dívat, kde mlýna štít z dáli se bělá, jdeš-li – – – – – 17
Básně v knize K bílé tvé duši:
  1. KLAŇ SE!...
  2. DVĚ HVĚZDY.
  3. VE STÍNU LESA.
  4. AŽ Z RÁNA JSI KDYS VEŠLA TIŠE...
  5. TY DOBŘE VÍŠ...
  6. ČEKÁM...
  7. DUŠE DVĚ...
  8. POJĎ, DO LESA ZAJDEME...!
  9. LEKNÍNY.
  10. K SOBĚ PŘIMKNUTI...
  11. NÁLADA.
  12. MODLITBA.
  13. ŠTĚSTÍ.
  14. JDEŠ-LI...
  15. SEN VEČERA.
  16. BYLO LÉTO...
  17. SAMI...
  18. TYS NEPŘIŠLA...
  19. VYZNÁNÍ.
  20. ŽEHNÁNA BUDIŽ!...
  21. DISSONANCE.
  22. VÝKŘIK.
  23. NEDĚLE.
  24. HLE, DUŠE MÁ...
  25. VŮNĚ LÉTA.
  26. VZPOMÍNÁM...
  27. PODZIM.
  28. VEČERNÍ NÁLADA.
  29. VRAŤ SE...
  30. MÁ KRÁLOVNA PŘIJDE!
  31. SESTRO!...