VŮNĚ LÉTA.

František Emanuel Zelenka

VŮNĚ LÉTA.
O vůně léta! S jakým spěchem s ní chvátal, les kde vábil tmavý je šeptem větví, vůní trávy a zpěvem ptáků, kyprým mechem. Vše plno lásky jejich dechem, jich šepot potok slyšel hravý a kvítí a les šepotavý, vše lásky rozchvělo se echem. „Mé Světlo!“ – To si říci chtěli a lásky v štěstí zapomněli, jak všechno jejich šumí slovy. Teď sám se tady ve sny hrouží, teď květu, vlnkám, lesu poví, jak po ní touží, touží, touží – – 28
Básně v knize K bílé tvé duši:
  1. KLAŇ SE!...
  2. DVĚ HVĚZDY.
  3. VE STÍNU LESA.
  4. AŽ Z RÁNA JSI KDYS VEŠLA TIŠE...
  5. TY DOBŘE VÍŠ...
  6. ČEKÁM...
  7. DUŠE DVĚ...
  8. POJĎ, DO LESA ZAJDEME...!
  9. LEKNÍNY.
  10. K SOBĚ PŘIMKNUTI...
  11. NÁLADA.
  12. MODLITBA.
  13. ŠTĚSTÍ.
  14. JDEŠ-LI...
  15. SEN VEČERA.
  16. BYLO LÉTO...
  17. SAMI...
  18. TYS NEPŘIŠLA...
  19. VYZNÁNÍ.
  20. ŽEHNÁNA BUDIŽ!...
  21. DISSONANCE.
  22. VÝKŘIK.
  23. NEDĚLE.
  24. HLE, DUŠE MÁ...
  25. VŮNĚ LÉTA.
  26. VZPOMÍNÁM...
  27. PODZIM.
  28. VEČERNÍ NÁLADA.
  29. VRAŤ SE...
  30. MÁ KRÁLOVNA PŘIJDE!
  31. SESTRO!...