TANEC SMRTI

TANEC SMRTI
Byl večer truchlivý a bičující zoufalé klasy dešťů provazy. Hrom ve mračnech si křivou rozžal svíci: k efektní zkáze mnoho neschází. A nedaleko pod skalami vzteklou za vodou kostelík hrom zapálil šťastnou náhodou. Byl večer bouřlivý a v skalách lkaly bázlivé děti svými s matkami. Sedláci ohně dole zhasínali, hořící břevna tloukli rukami. Kostelík shořel, ale na faře kostelník marně shání faráře. – Byl večer bouřlivý, nešťastném na břehu skryt v rybářově chatě farář dlel. Proč zrovna dnes teplého z noclehu jej umíráčku hlas do psoty vyháněl? Ó v hrůzy chvil ta strašná záplava! Bůh věrné chraň, den soudný nastává. 27 Byl večer bouřlivý a jaký děs – s hořící pochodní sem lid ved její muž, – bizarní průvod štěkavý a zpustošená ves, neštěstím ohně zšílená, hle, Satanova druž. – – – S farářem mladičkým rybářka nahá do vody ulehnout marně se zdráhá. ..................... Byl večer bouřlivý a děti spaly na prsech matek v skalních jeskyních. Už dole ohně samy zhasínaly a v rhytmech šílenců groteskní nes se smích. Pak měsíc z mraků vylez, zloděj lstný, mdlou řeku osvítil a zlý břeh bolestný. Byl večer bouřlivý a žalující. Po vodě plynuly tři, čtyry mrtvoly. Hrom v oblacích už zhasnul křivou svíci, i zhasly na návsi ohnivé plápoly. Rybářka s farářem, kostelník s monstrancí a měsíc nad nimi. Je po tanci. 28