FINALE.

Jiří Ruda

FINALE.
Tak často se to stává těm, kdož bydlí blízko hřbitovů (jde téměř denně průvod kol a davy v šatech smutečních, v jichž vážný krok sbor zpěváků pohřební recituje žalm), že zvyknou na zjev pochmurný, na černá roucha obřadní, na slzy těch, již zoufají, ba zapomenou docela, že vezou kolem mrtvolu, a v myslích jejich utkví jen rozžatých svěc plam mihotný a oranž světel pochodní, voňavých květů věncoví a hudby měkký, tklivý spád, až zdá se jim, ne pohřbem to že kráčí dav ten ztruchlený, však ke slavnosti tajemné, jíž smrtelní v svém životě vždy jednou jen jsou přítomni. Pak z domů svých vycházejí i proletáři básníci a za průvodem truchle jdou 82 pohřební hudbou zmámeni, do divných zkolébáni snů, jak náměsíční na hřbitov jdou v podvědomém tušení, žeť opravdový klid jen zde, v tom všeslitovném náručí soucitné země provlhlé. 83 OBSAH.
Svému mozku5 Moderní verš7 Píseň uhlokopa8 Masopustní tance9 Před odchodem10 Stávka11 Jsou opuštěny chrámy...19 Prastarý omyl24 Libertinská píseň25 Pohřeb církve26 Tanec smrti27 Západ29 Kdyby tak bylo možno...30 Píseň touhy32 Echo jsem větrů všech...34 Dítě věků36 Duše44 Píseň vězně46 Cirkus48 Podzimní píseň50 Konec světa53 Žalm našich nocí55 Poslední píseň57 Arabeska59
85 Labyrint61 Mlýny63 Daleká cesta65 Sen hrdinský71 Před počátkem jara73 Podzimní duše77 Finale82
E: av; 2006 86