Můj kraj.

Josef Müldner

Můj kraj.
Vře v duši mojí prudká sopka žhavá, a bílé květy kvetou blízko ní. Oh.Oh, ani netuší, že vzkvetou do krvava, až láva vytryskne, vše ohněm potřísní. Nad krajinou tou v nevědomí smavou obloha letní, hluboká se klene. Však za obzorem šlehá vítr travou a černý mrak se za svou pomstou žene. Kněz světla v žhavé poledne opouštím svoji sluji, jak v prsa žen krok bořím v měkký prach, ku kráteru své duše vystupuji, kde vidím tělo své již ležet na márách. 27