Změny v brýlích

Jan Karník

Změny v brýlích
Malému kdys chlapci dal mi osud na nosík skla pěkně růžová. Škoda, že jich nelze nosit dosud, vděk jen vzpomínka jim zachová. Dobrý Bůh mi potom svěřil brýle v zelenavé barvě naděje, na skok zkrátily se dlouhé míle, trávník zřel jsem místo závěje. Ve jhu denním na své brázdě oře, snažil jsem se vidět bez brýlí. Z rukou božích bral jsem slast i hoře, jak se o mé srdce dělily. Když zář příliš jasná od Vševěda mnohé oslnila v poledne, v úzkostech skla sloužila mi šedá, jimiž léčka líp se prohlédne. 27 Dnes mi čočka tmavá nasazena, kvésti zřím jen noční fialky, touže, aby byla vyměněna za jinou, jež vidí do dálky. 28