MÉ SRDCE JEST JAKO PUSTÝ HRAD...

Jaroslav Havlíček

MÉ SRDCE JEST JAKO PUSTÝ HRAD...
Mé srdce jest jako pustý hrad – tak smutný a tichý v svém zakletí, kol do kola zarostlý v hustý trn, v sen zhroužený mnohé již století. Na zamžená okna gothická své tkanivo pavouk si uplétá – a k cimbuří pustému tiše pták jen chvílemi znavený zalétá... A večer, když luny bledý svit lesk slunečních paprsků zastraší, tu v arkýřích stíny plíží se a v hradu to zakletém haraší, a do dálky snící v temnotě bolestné zalétá úpění... – – Ticho však bývalé nastává při prvém kohoutů zapění. 6
Básně v knize Písně:
  1. MRTVÁ LÁSKA...
  2. MÉ SRDCE JEST JAKO PUSTÝ HRAD...
  3. VYKVETLO ŠTĚSTÍ...
  4. ŠERO SE SKLÁNÍ NAD SNÍCÍM KRAJEM...
  5. ZA ŠTĚSTÍM...
  6. LABUTĚ...
  7. JARNÍ...
  8. NÁLADA...
  9. TISÍCŮ NEŠŤASTNÝCH...
  10. JDU KRAJEM...
  11. OKOVY.
  12. VOLNOST – ROVNOST – BRATRSTVÍ!
  13. DĚLNICKÁ.
  14. V TOVÁRNĚ.
  15. PODZIMNÍ PÍSEŇ.
  16. JAK LITÁ SAŇ...
  17. UKOLÉBAVKA.
  18. V SOBOTU.
  19. ROZPJATA KŘÍDLA...