ROZPJATA KŘÍDLA...

Jaroslav Havlíček

ROZPJATA KŘÍDLA...
Rozpjata křídla k novému letu, okovy tvrdé klesají již: otroků duše shnětené v blátobláto, k výšinám modrým vzneste se výš! K lazuru nebes za novým cílem, který se rdí tam za lemem hor – ku předu – bratři! Jitro nám svítá, mlhy již klesly za vlhký bor. Nad nivy stkvoucí v ranní se páře, nad města, vísky, továren ruch, od kladiv černých, od výhní žhavých povznes’ se k slunci svobodný duch. Do modré dálky snivé se oko za cílem slunným upíná výš – – – Dále! vždy dále nad lesy černé! Mohutná křídla rozpjata již! 31 OBSAH.
Strana Mrtvá láska5 Mé srdce jest jako pustý hrad6 Vykvetlo štěstí7 Šero se sklání nad snícím krajem8 Za štěstím9 Labutě10 Jarní11 Nálada12 Tisíců nešťastných13 Jdu krajem14 Okovy16 Volnost – Rovnost – Bratrství17 Dělnická19 V továrně21 Podzimní píseň23 Jak litá saň24 Ukolébavka26 V sobotu28 Rozpjata křídla31
E: lp; 2007 [32]