V TOVÁRNĚ.

Jaroslav Havlíček

V TOVÁRNĚ.
Když zahřmí stroje, bratří mých roje tisíci kladivy v železo buší, hruď moje dme se, hrdě se nese hlava a duše cos’ velkého tuší. Vše se kol chvěje, divoce pěje kladiva třesk a páry tu pískot, a já v té vřavě poznávám hravě bojovný bratří mých,mých vítězný výskot. Sténají písty – páry zní svisty ostře, tak zoufale, plničké lkání – a já v té vřavě poznávám hravě tyranů žalostné zlých naříkání. 21 Vše se kol třese – továrnou nese dunění temné se divá jak bouře. Předtucha krásná,krásná hvězda co jasná vzchází mi z rachotu kladiv a z kouře. 22