PODZIMNÍ PÍSEŇ.

Arnošt Czechenherzu

PODZIMNÍ PÍSEŇ.
Je teskno mi po všem, co v duši mé žilo, co v jarních paprscích se vesele smálo, co z květů na lukách svěží rosu pilo a na slunci se venku rádo tak hřálo. Umírá pomalu slunce v zlatém jase, studený vítr vane sem ze snivých lad, poslední astry na rovech kvetou zase a rudé jeseně smutek v srdce mi pad’. Obzor se dokola v šedé mlhy halí, noc se tak kvapem dlouží a den již krátí; odlétli bílí ptáci bůh ví kam v dáli a nikdy se zpátky domů nenavrátí. Se smrtí dneska si kantilenu zpívám o illusích, marných snech a mrtvých touhách a v kraj se drahý zadumčivě dívám, kde hejno krkavců se černá v hroudách. 5