ŘÍM.

Arnošt Czechenherzu

ŘÍM.
Jak vody kalné plynou dny a noci. Má duše hledí ve snách za obzory k dalekým břehům, za stříbrné hory, zajata v poutech chimerické moci. Řím, koloseum, triumfální brány, z mramoru chrámy zvedají se v kráse, minulost přítomností živou zdá se a ničím času let a země lány. Vznešených patriciů známé tváře,tváře intimním kouzlem planou vnitřní záře a ruce přívětivě vstříc mi kynou. Ve snách těch neznám tísně samotáře, květiny kladu bohům na oltáře a srdce plesá písní Venušinou. 28