ARISTIDES.

Arnošt Czechenherzu

ARISTIDES.
Atheny zřím dnes s Akropolí vzadu. Pallady přílba, kopí v jase plane, na mysli Aristida zjev mi tane, jenž s hlavou skloněnou jde tiše v radu. Milosti daří bozi jeho díla. V Attiky prsť strom vsadil, div jenž tají, na větvích zlaté plody dozrávají, občanů blaho, bohatství a síla. Pod stromem celý národ vidím státi. Poslední pěvec s věnem duše tklivé, pastevec z Kithaironských hor, jež snivé. Chce lyru svoji v píseň rozehráti, bez tirad rhetorů hold touží vzdáti životu velké práce spravedlivé. 25