AFRODITÉ A MĚSÍC.

Arnošt Czechenherzu

AFRODITÉ A MĚSÍC.
Nad Kyprem v noci hvězdy teskně planou, staré Hellady elegie tichá v cypříšů větvích žaluje a vzdychá, pro bohy ztracené a milované. Paprsek měsíce tam hájem bloudí, na torsech mrtvých bohů něco hledá, u Afrodity čarokrásné sedá a ke rtům tiskne se, polibek loudí. A v ucho šeptá jí, žár zdali nový v kamenné tělo zas se vrátí jednou, zda přijde lásky věk, svatý kult Krásy? Bohyně mramorová neodpoví. Paprsek potom hasne, stíny blednou, na vlnách moře jitřní růže hrá si... 26