Doslov.

Adolf Heyduk

Doslov.
Mráz sletl křídlem chvátavým v hor třesoucí se les, jdu vřesem – sním – tu k nohám mým pták mrtvý s větve kles’. Kde zrodil se, tam vyzpíval zář citů, snův i dum. Žal v hruď ho ťal, čas písně vzal a hnízdo vichrů šum. Tak rovněž umříti bych chtěl, až zbudu zpěvných zdob, a kde jsem pěl a hnízdo měl, přál bych si mít i hrob. 245
OBSAH CYKLU II. A IV.
III.
Lesu137 Sedmihlávek140 Čermáček133143 Mlynářík147 Tužebník156 Sýkora parukářka159 Raněnému patáku161 Králíček164 Skalník169 Čížek170 Labuť174 Špaček176 Orel180 Nocleh183 Odlet187
IV.
Věrní pěvci194193 Chocholouš194 Vrabec196 Stehlík203
246 Skorec208 Zlatohlávek ohnivý210 Křivka212 Hýl215 Jalovčík219 Čečetka222 Ledňáček225 Strnad230 Střízlík233 V mrazu242 Doslov245
247 Omyly tisku.
„ 175., sloka 2., verš 4. místo třeštitelův stůj třeštilův.
E: až; 2002 [248]