I. Je doba pochmurná a zima venku.

Alois Jirásek

I.
Je doba pochmurná a zima venku.
Je doba pochmurná a zima venku.
Ej, to se podvečerem chumelí! Sem k ohni, útulného do přístěnku, tak jako před lety, víš, příteli?
Ta rudá zář jak na stěně se míhá – Sem do koutku, tak jako kuřátka. Dnes obraz mladosti mne poutá, stíhá a v duši zní mi krásná pohádka. Jsem opět děckem, duše básní zase, zřím šerem dávné, milé postavy, báj stará zvučí v Meluziny hlase, a matky píseň dumné u hlavy. –