PROSLOV KU POCTĚ STÉHO VÝROČÍ NAROZENIN FRANTIŠKA PALACKÉHO

Bohdan Kaminský

PROSLOV
KU POCTĚ STÉHO VÝROČÍ NAROZENIN FRANTIŠKA PALACKÉHO
V Národním divadle přednesla pí. O. Sklenářová-Malá
Vzkřik ujařmených letěl tichou nocí a zůstal v duši Tvé. Ten národ celý na Tebe hleděl jako k svému otci, ti, kteří za vlast rodnou krváceli a za ni v boj šli, ti, jimž dral se z úst vzkřik zoufalý, když zřeli hanbu její a viděli už stíny hrobů růst nad zemí udupanou k beznaději, ti všichni hleděli do tváří kmeta, do tváří Tvých a ze Tvých očí četli, zda věřit mohou, či zda po všem veta... A lidu tomu genius Tvůj světlý v ten dlouhý boj, jenž od věků jej svírá, dal štít i palladium v boje nové: to palladium láskou k vlasti slove, tou svatou láskou, kteráž neumírá – tím štítem, kterýž vysoko Jsi zdvih’, to byla Pravda svatá Dějin Tvých, ta čistá Pravda, o niž každá lež a každá zloba láme se a tříští, ta Pravda svatá, pro niž horuješ 68 a která nemine se vítězstvím, ta Pravda svatá, která s lidem Tvým přetrvá slavně dlouhé věky příští. To odkaz Tvůj byl, kterýž umíraje dal’s národu, jenž Otcem nazval Tebe. Národu tomu nedopřálo nebe dnes ještě klidu. Rodné naše kraje si oddechnouti ještě nemohou, boj posud kruší zemi ubohou, jsou dnové zkoušek posud, posud v boji jsme za svá práva, za tu Pravdu Tvoji – však nové nadšení v nás, nová víra i stará láska, kteráž neumírá, a jak Tvůj odkaz drahý k srdci vinem, jak stín Tvůj světlý nad námi se chýlí, dnes víru máme, že již nezahynem, že jménem Páně dovedeš nás k cíli! A věříme, že přijde jednou čas ten, v nějž věřil’s Ty, že jistě přijde jednou, že v právu svém Tvůj národ bude šťasten... Tu stíny otců – bohatýrů zvednou se z hrobů svých a laurem slávy věčné ověnčí čelo Tvé, Jejž v lásce vděčné zvát věky budou Otcem národa... 69