PROSLOV KE SJEZDU RODÁKŮ NYMBURSKÝCH ROKU 1910

Bohdan Kaminský

PROSLOV
KE SJEZDU RODÁKŮ NYMBURSKÝCH ROKU 1910

Jdou první dnové jeseně a s nimi mlhavé tuchy blížící se zimy... Však do snů, jimž se marně srdce brání, i mnohá luzná vzpomínka se vplétá na chvíle zapadlé – sen letí skrání, vzpomínka plachá na zašlé dny léta i jara dávno minulého... Zbyla tam na dně duše plná světla, krásy vzpomínka mnohá luzná, srdci milá, a poznovu teď k životu se hlásí. A hle, tak rovněž, když se přiblížila i naše jeseň, vzpomeneme rádi na vlastní jaro své, na vlastní mládí, na mladost předrahou a zašlou kdesi v těch vlnách života... A v srdci znova se ozvou dávné touhy, mladé plesy a vůně dávno zašlé... znovu čas ten před zrakem táhne, kdy je člověk šťasten a mlád, a mladá hruď když v nitru chová sta luzných nadějí i s kouzly těmi, kdy v srdce vejde první láska čistá a mladý volný duch se k letu chystá 72 a nedočkavě mává perutěmi, v nichž bujnou, hrdou, orlí sílu tuší... A rád si vzpomíná svých mladých druhů, a drahé upomínky táhnou duší, i touha, třeba pouze na den krátký v to mládí zapadlé se vrátit zpátky a srdcem okřáti v tom čarokruhu vzpomínek nejdražších... Šla léta dlouhá, sen mnohý zašel v žití pestrém shluku – a srdce náhle zchvátí žhavá touha, v kraj mladosti se vrátit, stisknout ruku těm všem, kdož s vámi v dobách, prchlých záhy, svá křídla rozpínali v rozlet smělý – spěl každý jinam, různé byly dráhy, ne k cíli jednomu všem osud velí. Tak přišli jste v kraj rodný, drahý, známý tak srdci vašemu, v ten kraj, kde s vámi šla druhdy mladost vaše. Mladost onu jste spěli pozdravit a z blízka, z dáli jste přišli, abyste v tom žití shonu vzpomínkou srdci milou pookřáli. Ó, kéž, ó, kéž z vás každý našel tady s mladostí svou i onen zápal mladý, ten plný obří, činorodé síly, jež mladosti je nejkrásnějším darem! Ať za různými třeba jdete cíli – 73 k rodnému kraji láska vždy nechť zdarem ověnčí vaši práci, každou píli, jež nejkrásnější posvěcena snahou: Vše pro tu naši domovinu drahou! 74