OSVOBOZENÍ...

OSVOBOZENÍ...
Osvobození zázraku světlý! Paprsku zory, vítej v ty naše zmučené hrudi! Po dlouhé věky od Bílé Hory, po věky, jež nás dusily, hnětly, tebe jsme ždáli! Otroci bědní, ztýraní, chudí, darmo jsme do tmy hleděli dálí, červánek-li tam někde se hlásí! V malátném smutku, v zoufalé muce k nebi jsme darmo spínali ruce, darmo s nich pouta chtěli jsme střásti – nebylo nikde zákmitu spásy! Naděje zašly, sotvaže vzkvetly, pomřely, novým zality smutkem. Po letech trýzně, žalu a bědy naděje přece staly se skutkem: přišel jsi tedy, Osvobození zázraku světlý! Osvobození hodino velká, přesvatá, drahá, vítej v ty naše zmučené lány! Vyrvala jsi nás útiskům vraha, 80 přišla jsi, naše Vykupitelka! V tu naši bědu přišla jsi, naše zahojit rány! Co snem kdys bylo otcův i dědů, v porobě doma, v dalekém světě, v co věky doufal národ náš celý, zač miliony trpěli, mřeli křížovou cestou od Bílé Hory, splnění došlo! Čekali jsme tě, hodino spásy! Tak jako střelka kompasu v bouři na širém moři vždy jeví plavci směr jeho cíle, nám bylas hvězdou v noci a hoři, drahá ty chvíle, Osvobození hodino velká! Osvobození posvátný dive! Volnosti ráno, vítej nám, vítej po dlouhé noci! Nám lidsky žíti nebylo přáno, v hruď naši vtínal spáry své chtivé černý pták dravý, rdousil nás, vraždil dravčí svou mocí, nitra nám drásal, krvavil hlavy. Jediná víra zbývala pouze: že kraj náš jednou přece se zhostí té dravčí jeho loupeživosti, že přijde velká hodina pomsty! Život náš celý zasvěcen touze, 81 dvojhlavé, černé nestvůře divé sraziti ranou hlavy ty obě! V ústrku stálém, němě a plaše léta jsme marně vzhlíželi k tobě, naděje naše, Osvobození posvátný dive! Osvobození, splněná touho! Svobody jitro, vítej v tu drahou, volnou teď zemi! Rozlej se radost ve zprahlé nitro, radost, nám cizí dlouho, tak dlouho! Jásavým plesem kraj zazvuč, léta, po věky němý! Volně teď skráně ke slunci vznesem, nestvůra již nás nebude hubit: dvojhlavý orel, příšera kletá, potupně zašel v posměchu světa, ten, který žil jen z lupu a vraždy, zdrcen pad’ k zemi, potupně ubit, on, jenž nás vraždil dlouho, tak dlouho! Ó, dni, jenž pouta staletí tříští, jak v slzách věky čekali jsme tě, doveď nás, doveď k lepšího příští zářící metě, Osvobození splněná touho! 82 OBSAH Causerie o smrti9 Za Al. Svojsíkem18 Prašiví koně21 Matka nezvěstného26 Památce mučedníků30 Riegrova závěť33 Ohníček na stráni37 Vlastibořské zvony43 Osvětlená okna45 Zabloudilý47 Šla dlouhá řada hořkých let52 Památce Žižkově54 Slepý58 V kraj zabloudil jsem61 Vzpomínka63 Vzpomínka66 Proslov ku poctě stého výročí narozenin Fr. Palackého68 Hřmí příboj70 Proslov ke sjezdu rodáků nymburských 72 Jsme národ chudých75 Proslov 77 Tužme se!79 Osvobození 80
[83] Tuto sbírku básní, první ze tří rukopisných děl, nalezených v literární pozůstalosti básníka Bohdana Kaminského, vydává Česká Akademie věd a umění v Praze, jejímž byl Bohdan Kaminský řádným členem, svým nákladem v počtu 600 výtisků, z nichž 500 jest prodejných. Vytiskla Česká grafická Unie a. s. v Praze v prosinci 1930. O úpravu knihy měl péči T. F. Šimon.
E: ph + pk; 2002 85