MODLITBA za odvrácení nejtěžší z ran egyptských t. j. hry na klavír.

MODLITBA
za odvrácení nejtěžší z ran egyptských
t. j. hry na klavír.
Již nevím, Bože, co si počít mám, můj stánek proměněn mi v peklo žhoucí: od ranních červánků až k nočním tmám nad hlavou slyším do piana tlouci. Je klavír, Pane Bože, krásná věc, však písně ty, když nad hlavou mi znějí od rána do noci, tu na konec, ó Pane Bože, se ta krása přejí. Tak z jara, v zimě, v létě, od rána až do noci sousedka přelíbezná krom horlivého hraní piana na světě žádné jiné touhy nezná. Já, Bože, často hřešíval jsem, vím, mám mnohý pěkný hřích na černé duši – však netresci mne trestem takovým, by, Pane, tohleto mně rvalo uši! Jak, Bože, ráčíš vzbudit nový den, až k noci, kdy na víčka spánek chýlíš, vždy zatracený klavír slyším jen – a to je, Pane Bože, na mne příliš! A jak ten strašný nástroj pekel zní! Vždy fortissimo, zřídka jenom forte, 93 že říkávám si: ej, snad neblázní ten anděl v třetím patře, safraporte? Však anděl ten, ó Pane, Ty to víš, se čerta stará o mé uši, o mě – ó Bože, těžký na mne seslal’s kříž od chvíle té, co klavír máme v domě! Ó, žel, i anděl se kdys omýlí při uhození na klávesy – žel, že od piana se nehne na chvíli a že jí někdy nějaký tón selže. Ó Bože velký, zbystři její um, ať nesahá tak příliš často mimo, ó Bože mocný, chraň náš vetchý dům, ať nesboří se při tom „fortissimo!“ Hle, Pane Bože, jak je krásný svět, z Tvé svaté vůle venku jaro pučí, – andílek zas už k pianu si sed’, to od Hromnic se nové škály učí. Vím, Pane Bože, ve hříších jsem žil (a mnohých hříchů svých si zvláště cením), však nedej, bych svou duši obtížil ke všemu ještě nekřesťanským klením. Ó Pane, ukroť ve mně žhavou chuť, třískati něčím do stropu i do stěn, a v andílku tom lidský soucit vzbuď, ať pekelných těch muk jsem jednou zproštěn! 94 Ó Bože, nedej, by hněv ve mně rost’, jenž někdy zmahá mne již zpropadeně – však, Bože, víš, to není maličkost, poslouchat klavír dvanáct hodin denně! Hle, Pane Bože, k Tobě úpím dnes, zde na kolenou Tebe prosím za to: musí-li anděl tlouci do kláves, ať tříská aspoň trochu – „moderato“. Mou vroucí prosbu, Pane Bože, slyš: tím zatraceným klavírem už zmámen Tě prosím, dej, by brzy vdal se již ten andílek ve třetím patře – amen. 95