VÁNOČNÍ HALUZ.

Antonín Klášterský

VÁNOČNÍ HALUZ.
Je starý zvyk, že dívky dají snět třešně v zimě do vody a v komůrce své, v jizbě, v stáji do jarní vkouzlí pohody: Že o vánocích, sníh kdy padá, za vánice a za zimy jim rozkvete ta haluz mladá drobnými květy bílými. A jako na div jarní ony na snět tu patří s úsměvem, ba zdá se jim: sad kol je vonný, a ony s milým chodí v něm. Zas pějí ptáci, květ je všude, a milý šeptá: Má jsi, má! Co bylo, je, co není, bude, slib jara tolik dojímá. Ó, srdce, jež jsi dlouho spalo ve smutku, stínech, zbuď se, zbuď! Vždyť na květ stačí i jen málo si zahřáti dát chladnou hruď. Dej prohřát si ji teplem lásky a svlažit novou nadějí, slyš mladý smích, slyš dětské hlásky, zpěv zvonů, jež zní slavněji. Co zima tu? Hleď, v oknech světla! Ó, vánoční buď ona snět, jež jako jarní zázrak zkvetla, a věř a doufej, mladě kveť! 19
Básně v knize Vánoce:
  1. SVATVEČER.
  2. VÁNOCE.
  3. VÁNOČNÍ.
  4. TICHÉ SVÁTKY.
  5. DĚTI U JESLIČEK.
  6. VÁNOČNÍ IMPROMPTU.
  7. VÁNOČNÍ VZPOMÍNKA. I.
  8. ALE TI NAŠI...!
  9. VÁNOČNÍ RUBA’JJÁTY.
  10. VÁNOČNÍ HALUZ.
  11. VÁNOČNÍ VZPOMÍNKA. II.
  12. VÁNOČNÍ MÍR.
  13. NA PŮLNOČNÍ.
  14. VÁNOČNÍ VZPOMÍNKA. III.
  15. SAMOTÁŘOVA PÍSEŇ VÁNOČNÍ.
  16. VÁNOČNÍ PÍSEŇ POTULNÉHO ZPĚVÁKA.
  17. VÁNOČNÍ HVĚZDY.
  18. VÁNOČNÍ VZPOMÍNKA. IV.
  19. VÁNOČNÍ ZVONY.
  20. NA NOVÝ ROK.
  21. NOVOROČNÍ PŘÍPITEK.