SAMOTÁŘOVA PÍSEŇ VÁNOČNÍ.

Antonín Klášterský

SAMOTÁŘOVA PÍSEŇ VÁNOČNÍ.
Když svatá noc vše mírem halí a světla planou, zvony zní, v své jizbě, ve snách, stromek malý též vystrojím si vánoční. Na místě svíček v snítkách chvoje pro tichou chvíli úlevy však zářit nechám oči tvoje a sladké tvoje úsměvy. Pak s radostí tak jako děti, když svátek jejich před nimi, si ověsím ty vonné sněti rozpomínkami sladkými. A zakončit že třeba čímsi, bych ilusi měl docela, tvůj obraz nejvýš zavěsím si, tu nebeskou tvář anděla. V modlitbách zbloudím zapomněných a v mžiku noci nejtišším tvůj hlas, jak s nebes otevřených zpěv cherubínský, uslyším. 29
Básně v knize Vánoce:
  1. SVATVEČER.
  2. VÁNOCE.
  3. VÁNOČNÍ.
  4. TICHÉ SVÁTKY.
  5. DĚTI U JESLIČEK.
  6. VÁNOČNÍ IMPROMPTU.
  7. VÁNOČNÍ VZPOMÍNKA. I.
  8. ALE TI NAŠI...!
  9. VÁNOČNÍ RUBA’JJÁTY.
  10. VÁNOČNÍ HALUZ.
  11. VÁNOČNÍ VZPOMÍNKA. II.
  12. VÁNOČNÍ MÍR.
  13. NA PŮLNOČNÍ.
  14. VÁNOČNÍ VZPOMÍNKA. III.
  15. SAMOTÁŘOVA PÍSEŇ VÁNOČNÍ.
  16. VÁNOČNÍ PÍSEŇ POTULNÉHO ZPĚVÁKA.
  17. VÁNOČNÍ HVĚZDY.
  18. VÁNOČNÍ VZPOMÍNKA. IV.
  19. VÁNOČNÍ ZVONY.
  20. NA NOVÝ ROK.
  21. NOVOROČNÍ PŘÍPITEK.