Cédr dvojí.

Vojtěch Lešetický

Cédr dvojí.
Mocně pne se cédr na Libanu, Tisíc let ho k nebi věžilo, Jižní kraj mu dával živnou manu, Jižní slunko hruď mu svěžilo. Také Sibiř cédr plodí drobný, Jej však živí země hubená, K tomu pramen slunka přechudobný Nizounká mu zlatí temena: Neváhá však znalec duchem plný Řadit tento vedlé onoho; Jeden základ Tvůrce důmyslný Dal jim, plánu šetře jednoho. Třeba cédrům zimou zakrsalým Mé se podobaly prozpěvy: Předce vzlétnou k duchu mužům znalým, Mnohé srdce v nich si odleví. [6]
Básně v knize Písně a balady:
  1. Na hrobě Čelakovského.
  2. Cédr dvojí.
  3. Srdce lidské.
  4. Zatoužení jinocha.
  5. Žebráka stesk.
  6. Slepý Lazárek.
  7. Která bohatší?
  8. Oželení.
  9. Pán Bůh dá.
  10. I. Muška.
  11. II. Holubička.
  12. III. Děva.
  13. Nenahraditelná ztráta.
  14. Jízda ke Skleněné hoře.
  15. Neohrožená dívčina.
  16. Otázka.
  17. Píseň parníka.
  18. Vavroušek.
  19. Pokáraný pych.
  20. Jsou věci pro věci.
  21. Velký pátek.
  22. Noc před škaredou středou.
  23. Svatba.
  24. Matka a dcera.
  25. Svatobijce.
  26. Nešťastná rodina.
  27. Pohádka o zlatém jelenu.